Řízení technologií v obchodních řetězcích

U maloobchodních provozoven se setkáváme nejčastěji se dvěma koncepty: najdeme je jednak jako menší objekty, obvykle samostatně stojící, s prodejní plochou do 1000 m2, jednak v podobě velkých obchodní center s dominujícím supermarketem s plochou od 3000 m2 a dalšími obchůdky a službami ve společné hale. Samostatnou kapitolou jsou obří obchodní centra typu Centrum Černý Most, OC Westfield Chodov atd.

1

Maloobchodní prodejny mají z hlediska systémů řízení budov svá specifika. Řetězce se snaží o co největší standardizaci, aby výstavba probíhala hladce a bez zbytečných změn. Vnímáme silný tlak na cenu, vše zbytečné je ze standardů vyňato, zadavatel cílí na co nejkratší dobu návratnosti. To se projevuje i u případných projektů financovaných z úspor (EPC, Energy Performance Contracting) – maximální přijatelná doba návratnosti nepřesahuje 6 let. Životnost budovy je cíleně plánována (remodeling probíhá asi po 15 letech provozu) a provozovatelé se snaží instalovat technologie, jejichž životnost tomuto horizontu odpovídá.

Topení se obvykle řeší vzduchotechnickou jednotkou, která zároveň slouží k provětrávání. Podlahové topení se nevyužívá, i když by dávalo smysl vzhledem k dostupnému nízkopotenciálovému odpadnímu teplu z komerčního chlazení. Problém je v tom, že prodejní plocha je obsazena regály se zbožím, což jednak snižuje možnou otopnou plochu, jednak by zboží mohlo teplem ztrácet na kvalitě. Často se řeší prostor u pokladen, který je obvykle poblíž vchodu: dříve se pro dosažení komfortu pokladních v této zóně instalovaly sálavé panely. Ty se ale příliš neosvědčily, neboť sálavé teplo nedokázalo kompenzovat chladný vzduch proudící od vchodu. Současné řešení spočívá v kvalitnější distribuci vzduchu v oblasti pokladen spolu s horkovzdušnými dveřními clonami. Ideální by ale asi byly místní ohřevy přímo v pokladních kójích. U větších obchodních center pomáhá tzv. mall, hala, v níž jsou další menší provozovny jako tabák, květinářství atd. Mall díky svému objemu pomáhá chránit pokladní zónu před průvanem.

hp photosmart 720

Centrální vzduchotechnická jednotka pro prodejní plochu je řízena časovým programem podle provozních hodin obchodu, často v kombinaci s regulací čerstvého vzduchu pomocí čidla CO2. Čidlo je umístěno na odtahu nebo v pokladní zóně. Při regulaci podle CO2 musíme počítat s tím, že jednotka plní i funkci topení, a v zimním provozu pak musí pracovat v cirkulačním módu, takže poměr čerstvého vzduchu se zmenšuje až na hygienické minimum, ale průtok na přívodu zůstává konstantní. To může být důležité pro řádnou distribuci vzduchu, zejména jsou-li použity vířivé anemostaty. Někdy se místo čidla CO2 používá čidlo kvality vzduchu (čidlo směsných plynů), které reaguje i na zápachy z krmiv pro zvířata a drogerie. Této zátěže je prodejna zbavována ranním provětráním těsně před začátkem provozní doby. V letním období je užitečné použít noční provětrání, které prodejní plochu s minimálními náklady předchladí studeným nočním vzduchem.

IMGP7302_DxO-Edit

Ohřev teplé vody je řešen obvykle místními elektroohřevy. Při větší spotřebě lze využít odpadní teplo z komerčního chlazení. Dodavatelé chladicích systémů dnes nabízejí kombinované systémy s výměníky nebo dokonce s kompletní přípravou teplé vody včetně dohřevu.

Pro chlazení prodejní plochy, skladů a dalších provozních prostor se používají buď samostatné systémy, podobně jako v kancelářských budovách, nebo splitové klimatizační jednotky, tak oblíbené pro svou jednoduchou montáž, nízkou cenu a snadné rozúčtování (měří se pouze spotřeba elektřiny, u nájemců není nutné instalovat kalorimetry). Specializovaní dodavatelé komerčního chlazení ale nabízejí i komplexní řešení, kdy se pomocí tepelných čerpadel vyrábí jak chlad pro chlazení potravin i klimatizaci, tak teplo pro vytápění a ohřev teplé vody. Tyto systémy jsou vhodnější pro menší, vysoce standardizované prodejny. U velkých obchodních center je obvykle výroba chladu pro klimatizaci řešena centrálně, bez vazby na komerční chlazení.

Osvětlení je pro maloobchod velmi důležitým celkem. Nedostatečná intenzita osvětlení může mít negativní vliv na prodej zboží, předimenzovaná tělesa zase plýtvají energií. I proto bylo osvětlení obvykle první oblast, která se rekonstruovala, a výbojková nebo zářivková tělesa byla měněna za úsporné zářivky a později za LED světla. Tradičně se světla na prodejní ploše řídí ve skupinách, cca. třetina je spínána časovým programem jako první stupeň a zbytek několik minut před začátkem prodejní doby. V prostorách, kam svítí i denní světlo, se vyplatí instalovat stmívatelná tělesa (např. s rozhraním DALI) a řídit je kromě časového programu i podle venkovního čidla osvětlení. U velkých prodejen je časovými programy nezávisle řízeno až 20 – 30 okruhů včetně osvětlení venkovních reklam, parkoviště, ramp atd. Typická prodejna s prodejní plochou kolem 3000 m2 tak obsahuje kolem 800 – 1000 datových bodů, tedy vstupů a výstupů řídicího systému. Procesní podstanice jsou instalovány ve 2 nebo 3 rozvaděčích, většinou u zdroje tepla a chladu a v rozvodně nízkého napětí. Podstanice, obslužné panely a centrála jsou propojeny oddělenou technologickou IP sítí.

Protože technologie, jako chladicí systémy, vzduchotechnické jednotky, kotle a další, jsou čím dál častěji vybavovány vlastní regulací, profese MaR se u standardních menších prodejen dnes již soustředí spíše na integraci těchto technologií, jejich koordinaci, měření spotřeb, sběr dat a jejich přenos do nadřazeného systému. Obvykle k tomu stačí jediná procesní stanice s několika rozhraními, například na typickou prodejnu o ploše 1000 m2 se obvykle nasazuje PLC s 4 sériovými komunikačními porty a Ethernetem, tedy Domat mark320 nebo IPLC510.

Obsluha řídicího systému by měla pro uživatele být co nejjednodušší. U menších prodejen se nevyplatí zaškolovat nikoho z místních pracovníků, systémy jsou prakticky bez možnosti nastavení, všechny technologie mívá na starost specializovaný tým techniků na centrále. Ti řeší případné problémy a požadavky, a to pokud možno na dálku díky centrální vizualizaci (SCADA) a připojení po firemní síti. Díky centrálnímu sběru dat a vysoké podobnosti všech prodejen je možné vzájemně porovnávat jejich spotřebu a energetickou účinnost (tzv. benchmarking), a to i ve vztahu k obratu, počtu zákazníků atd. To se netýká jen maloobchodních prodejen potravin, ale i hobbymarketů, prodejen stavebnin atd. Pro vyhodnocování se využívají specializované programy, např. Domat ContPort. Na centrálu je připojeno až několik stovek prodejen.

elektrina_srovnani

U velkých obchodních center bývá na centrálním velínu budovy instalována jedna místní stanice SCADA, kterou používají údržbáři pro řešení běžných provozních situací, přičemž dlouhodobé vyhodnocování dat má na starosti specialista – energetik. Ten také sjednává nákupy energií, řeší například optimální hodnoty čtvrthodinového maxima, a měl by vedení poskytovat návrhy pro případná úsporná opatření.

2

Dosažení komfortních podmínek prostředí v maloobchodě je velmi důležité i pro maximalizaci prodeje. Manažeři obchodních řetězců jsou si toho vědomi a výsledky jejich práce můžeme vnímat denně na vlastní kůži: příjemně klimatizovaná prodejna v parném létě, ovoce, zelenina a maso nasvícené tím správným druhem osvětlení, či vůně čerstvého pečiva, která se šíří po celé prodejně. Zároveň je ale žádoucí prodejny provozovat optimálně – a k tomu pomáhá i kvalitní řídicí systém se schopným provozovatelem, který umí měřená data vyhodnotit a má dostatek pravomocí na prosazení úsporných opatření.